Tenhle citát Martina Luthera Kinga jsem si tenkrát vytetovala do duše a ctím ho dodnes. Je v něm pravda a dává impulz k odhodlání. 

V roce 2012, kdy jsem se v létě stěhovala od svého minulého muže Jirky, jsem skoro až pohádkovým způsobem poznala svého stávajícího partnera ( také Jirku :). Na svém růžovém skůtru jsem tenkrát v Dejvicích cucala kapučíno před žabkou, a přestože to byl krásný letní den, já v sobě tenkrát měla snad největší životabol. Těžko se kdy dozvím, co jsem tehdy do světa vysílala, každopádně v zápětí kolem mě prošel kluk se squashovou pálkou a tím nejkrásnějším úsměvem pod sluncem. Usmál se a šel dál :).

Já navenek dál seděla a cucala kapučíno, uvnitř mě ale vzplanul oheň, který nepohasnul dodnes. Bohužel každé kapučíno má své dno, a tak jsem po chvíli chtě nechtě nastartovala a frčela dál. Když jsem projížděla kolem zastávky, na které Jirka stál, ještě jednou jsme se na sebe usmáli a já v momentě, kdy jsem najela na dejvický kulaťák cítila, že za sebou nechávám něco zásadního -  životní etapu, která ke mně patří :).

Tenkrát jsem dojela až na Podbabu a skůtr zaparkovala u Kauflandu. A protože to tak Vesmír chtěl, tak za plexi mojí Růženy tenkrát přistála vizitka s pozváním na krmení kachen :). Na její zadní straně byla nakreslená silueta panáčka se squashovou raketou, a na přední straně spousta informací, které pouhá vizitka umí napovědět. Od té chvíle jsem se těšila na kluka, který přestože je o deset let mladší, jakoby už na téhle planetě někdy dřív byl - tolik má v sobě klidu a moudrosti. 

Za tři týdny jsem Jirkovi představila své dcery. Za měsíc už jsme společně bydleli a ten rychlovlak, do kterého jsme tenkrát nastoupili, se nezastavil dodnes.

Na jaře 2013 jsme vyrazili na můj v pořadí druhý teachers training k učiteli jógy do města Mysore v jižní Indii. Dodnes Jířa tvrdí, že to byl trénink vojenský, ale jeho láska tehdy byla tak nekonečná, že ho on a jeho super zkrácené tělo stromolezce podstoupili. V té době už to bylo pár měsíců, kdy jsme se marně pokoušeli o mimčo.

První IVF centrum a také první mrazivá diagnóza

Po návratu jsme se odhodlali na naše první vyšetření v pražském Gennetu, kde nám udělali několik málo vstupních testů, z nichž jedno vyšetření prokázalo, že má  Jirka rakovinu. Dodnes si říkám, že tehdejší potencionální mimi nás na ni upozornilo a pak už následoval kolotoč. Operace, IVFka, stimulace, další IVFka. Za těch několik let jsme jich podstoupili 7. Šťastná sedmička? Dost možná:).

Akupunktura a čínská medicína 

Jednou jsem někde četla, že lvici je jedno, kdo stojí před ní, když ví, koho má za zády. Pod tenhle citát se můžu svou zkušeností podepsat. Jako ženy jsme schopné generovat nebývalou dávku energie, když nám o něco jde, nebo když ztrácíme, máme strach, toužíme, chráníme...

A protože mám díky bohu povahu, která se nechá pomlít, a pak ráno vstane a řekne „jedeme nanovo", tak jsme to nevzdali. Přihlásila jsem se na čtyřleté studium čínské medicíny - obor akupunktura. K dětem a podnikání jsem si tak přibrala pořádně velkou a zároveň krásnou výzvu. Nakonec všechny východní principy, ať už moje milovaná jóga, nebo TČM, ájurvéda anebo QI Kong - všechny mají společného jmenovatele a tím je „jho - spojení”. Komplexnost těla a duše.

Poslední IVF jsem podstoupila s podporou čínských bylinných směsí a akupunkturních protokolů a jeho průběh    s těmi předchozími byl nesrovnatelný. Ta tam byla emoční rozlada, zavodnění, nafouklé břicho a další nežádoucí účinky hormonální substituce. V létě 2020 se nám narodil náš vymodlenec Tea, a přestože ta pouť byla nekonečně dlouhá, vyplatila se nám trpělivost a vyplatilo se hledat směr.

Dnes pomáhám ženám, které procházejí podobným scénářem, a ve své praxi propojuji čínskou medicínu, akupunkturu, cvičení pánevního dna, sestavu hormonální jógy dle Dinah Rodrigues a jógové dechové techniky. Právě díky tomu, čím jsme si s Jirkou prošli, můžu s čistým srdcem říci, že vím do morku kostí přesně, čím procházejí. Co se děje uvnitř jejich duše, kterou vnější svět nevnímá tak zřejmě jako třeba zlomenou ruku. Na vlastní kůži mám mnohokrát odzkoušeno jaké to je být pod palbou a velením chemických hormonů. A proto si troufám říci, že jsem platným pomocníkem a každé to mimi, které si k mým klientkám najde cestu, považuji i tak trochu za své :).

A takhle šel s námi čas od Indie k dnešku. Dnes mám vlasy stříbrné, které jsou mapou těch předchozích let.  A tu mapu jsme kreslili společně - kostrbatě, klikatě, ale přesto obsahuje jak cestu, která nás semkla, tak cíl, který nám teď dává pěkně za uši 🙂